Unschooling
Unschooling je vzdělávací metoda, založená na zásadě, že sám vzdělávaný si určuje, co, kdy a jak se naučí. Metoda unschoolingu se diametrálně liší od klasického školského systému, vycházejícího stále z modelu 18. století, kdy „produktem“ vzdělání má být gramotný voják a poslušný poddaný. Zatímco v běžné škole „autorita“ (ať už v podobě učitele, legislativy, či systému výuky) povinně předepisuje obsah a rozsah znalostí a dovedností, které musí vzdělávaný zvládnout a hodnotí jej (zpravidla v porovnání s jinými), unschooling je založený na iniciativě vzdělávaného.
Pojem „unschooling”, v češtině někdy překládaný jako „odškolení”, poprvé použil americký spisovatel a pedagog, zastánce domácího vzdělávání a průkopník v oblasti teorie práv dítěte John Holt. Holt mnoho let bojoval za reformu školství. Doufal, že se mu podaří iniciovat hluboké přehodnocení školského systému a chtěl, aby se školy staly pro děti přátelštějšími místy. Jak plynul čas, dospěl k přesvědčení, že školy odpovídají požadavkům většinové společnosti, a že k výraznější reformě školství za jeho života nedojde. V roce 1980 Holt řekl:
„Nepovažuji domácí výuku za odpověď na špatné školy. Myslím, že domov je vhodnou základnou pro zkoumání světa, kterému říkáme učení a vzdělávání. Domov by byl nejlepším místem bez ohledu na to, jak dobré by školy byly. Správný vztah škol k domovu je jako vztah mezi knihovnou a domovem nebo kluzištěm a domovem. Je to doplňkový zdroj.”
Dospěl k přesvědčení, že školství není možné reformovat, protože je od základu špatné a stal se propagátorem domácího vzdělávání. Bylo by podle něj ovšem zbytečné pouze vzít děti ze školy a vytvořit doma prostředí, které je škole podobné. Věřil, že:
„Děti obklopené různorodým a stimulujícím prostředím se naučí vše, co jsou připraveny se naučit, ve chvíli, kdy jsou na to připraveny“.
Holt věřil, že není potřeba děti do učení nutit – samy k němu přirozeně dospějí, pokud je jim poskytnuta svoboda nechat se vést vlastními zájmy, a pokud mají k dispozici širokou škálu zdrojů, z nichž se mohou učit. Tuto filozofii Holt nazval unschoolingem.
Čerpáno z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Unschooling
Respektující komunikace
Efektivní komunikační dovednosti a motivační strategie se dnes učí a používají v různých rámcích, s různými postoji a záměry. Právě rámec nakonec rozhodne o jejich výsledném dopadu. Pokud je postojovým rámcem respekt, znamená to přesvědčení, že nikdo nemá právo utlačovat svobodnou vůli druhých a vnucovat jim svou. Záměrem pak je směřování k dohodám a spolupráci (namísto soupeření), které přinášejí uspokojení a užitek všem zúčastněným.
Výchova a vzdělávání dětí založené na uplatňování moci a síly jsou vyčerpávající, a přitom málo účinné. Mají negativní dopady nejen na plnění každodenních oprávněných požadavků, ale také na sebeúctu, rozvoj osobnosti a vzájemné vztahy všech zúčastněných stran. Jsou v rozporu s požadavkem na bezpečné klima ve třídě a ve škole, které je základní psychosociální podmínkou efektivní výuky. Jsou v rozporu s požadavkem na rozvíjení klíčových kompetencí podle Rámcového vzdělávacího programu.
Respektující komunikace znamená, že se v komunikaci snažíme o partnerský, respektující přístup ve výchově, vzdělávání a vztazích. Respektující komunikace změní Váš pohled pochopením širších souvislostí mocenského vs. respektujícího pojetí výchovy a mezilidských vztahů. Respektující komunikace je využitelná pro rodiče, učitele a všechny, kteří chtějí investovat úsilí do rozšíření repertoáru svých komunikačních dovedností pro zvládání běžných i náročných životních situací. Přirozeným důsledkem osvojení těchto dovedností je udržení vlivu i dobrých vztahů a vzrůstající pocit vnitřního klidu, sebeúcty a kompetentnosti.
Čerpáno z: